Tak nám na Stavařově hořelo
Nedělní siesta na balkóně, koukáme jestli rostou (a rostou!! ), když tu najednou: "Hele, vole, čoud!" A opravdu, z hustolesa mezi Éčkem a eFkem se valí hustý dým, vypadá to, že nějakej blbec se rozhodl vypálit suchou trávu, nechápeme proč mezi stromy.
No tak nic, hoří. Já jakožto zasloužilý dobrovolný hasič jsem sice přemýšlel o přivolání červenobílé armády, ale ležérní klid spolubydlícího hasí moji aktivitu. Nikoho a ničeho to neohrožuje, nepočítáme-li zběsilé výkřiky z pátého patra typu: "Ty krávo, břízka v hajzlu!". Jinak lidi chodí okolo a nijak je to nevyvede z rovnováhy. Až na jednoho odvážnýho týpka (nebo naopak sraba?), promenádujícího se na chodníku hned vedle spáleniště, jenž okamžitě po spatření plamínku řádně zrychlil směrem k pavilonu F, kde náležitě zburcoval kolejbábu, která po spatření ohýnku většího než je ten z jejího zapalovače (nezapálila to nakonec ona, že ne?), hodila echo na místní požární stanici. Do tří minut jsou tady.
Hurá, akce! Nasadit hubici hasičské hadice na správné místo a hasíme, pánové!
Takovýhle kraviny nám tu zpestřují kolejní život. Aneb záminky pro vypití většího než malého množství alkoholu mohou být naprosto překvapivého původu :)